Dokumentuju své kytarové vybavení. Dnes o mém modrém teleti.

V životě každého kytaristy přijde chvíle, kdy se musí otelit. Já jsem si telecaster pořídil někdy v roce 2018. Bylo to trochu pod dojmem Daniela Steinhrdta z That pedal show. Tele je původně koupené jako nový Squier standard series. Nicméně dlouho v původním stavu nezůstal.

Specifikace

Krk: modern C osazené 22 ocelovými medium jumbo pražci

Ladicí mechaniky: squier, vintage s drážkami

Snímače: RM Pickups RT1 a RT1N custom

Struny cleartone nebo DAdario 9-42 tažené skrz tělo

Historie

Kytaru jsem rozebral a tělo zbavil původní světlé barvy. Modrou jsem si ho nabarvil sám a když barva uschla, upravil jsem i elektroniku. Kytara má dva snímače pro tele od RM Pickups RT1 a RT1N custom, oba alnico V. Jejich zapojení se v průběhu času dost měnilo.

Kytara měla ode mě a začátku otočený control plate, tedy volume a tone blíž a přepínač dál. Pak jsem přešel na čtyřpolohový přpínač (kobylka – oba paralelně – krk – oba sériově). Pak chvíli mělo moje tele i pět poloh (v jedné byly snímače o čtvrt fáze posunuté, má to tak Jerry Donahue). Teď mám tele zapojené v podstatě v původním smyslu se třemi polohami. Jedinou změnou proti klasickému teleti je trebble bleed a tónová clona, který je v provedení push-push. Vymáčknutím přepínače se připojí 1nF kondenzátor paralelně k výstupu. Z výsledného zvuku to ubere nejvyšší výšky a mírně zesílí středy. Výsledkem je tón vhodnější do jazzu a nenápadnější v doprovodu.

Postupem času se z modrého telátka stala moje hlavní kytara. Znám ji asi nejvíc, všechny nedokonalosti, které jsem u lakování udělal, malý hrb na krku a tak. Jsou to takové domácí papučky. Kytara, kterou vezmu do ruky, a jsem doma.

Fotky