V generálce státních maturit neuspěla zhruba třetina studentů. Snazší verzi zkoušky z matematiky nezvládla skoro polovina studentů. A hned se vyrojili ze svých brlohů pohotoví znalci problematiky, aby do mikrofonů zasvěceně sdělovali a palcovými titulky tiskli, že české školství je vrozkladu a školy neumí naučit a připravit na maturitu.
Příjde mi to zbrklé, nepravdivé, nízké a sprosté.
Ve všech článcích a reportážích včerejška jsem marně hledal následující informace:
- Jak uspěli studenti gymnázií?
- Jaká byla úspěšnost na středních odborných školách?
- Jak to dopadlo na učňovských oborech s maturitou?
Tyto statistiky se novináři obtěžovali přečíst až dnes. A to bylo najednou překvapení. Úspěšnost gymnaziálních studentů se, ejhle, najednou vyšvihla nad 90%. Zato student učňovské maturitní nástavby ná jen čtvrtinovou šanci uspět.
No to jsou mi novinky. Takže ono se nedá za dva roky do studentů, kteří o studium navíc nemají moc zájem, nalít totéž co do gymnazistů za dvojnásobnou dobu. Kdo by to jen mohl čekat!
Netrvalo dlouho a svou polívčičku si přišel přihřát i pan ministr Dobeš (VV). Prohlásil, že zkouška maturit dopadla dle očekávání, že se ukázalo, že české školy neumí pořádně učit a je potřeba změnit styl výuky a že maturity naostro budou mít vyšší úspěšnost.
Ponechám stranou, jak hodlá pan ministr zařídit to poslední. Zaměřím se na věci, kvůli kterým by manažeři projektů státní maturita a reforma českého školství měli spáchat obředné harakiri.
Za čtrnáct let se nebylo ministerstvo s CERMATem schopno dohodnout a jasně a otevřeně říci školám a studentům, jaký vlastně mají mít státní maturity cíl. Proč chceme státem garantované maturitní testy?
Chceme aby stát zaručil, že mají školy výborné výsledky? Jde nám o vysokou úspěšnost? Není problém. Napišme test, který vyřeší i člověk s inteligencí čajového pytlíku.
Chceme, aby maturitu neměl každý? Pak je ale potřeba to říci dopředu. A zejména těm školám a jejich studentům, o kterých jsme přesvědčeni, ze by neměly nabízet maturitní obory. Zdají se nám dva roky na maturitní látku málo? Pak je potřeba zařídit, aby školy nenabízely dvouleté maturitní obory. Nelze jim jen dát testy, kterými neprojdou.
Za čtrnáct let nebylo MŠMT, potažmo CERMAT, schopno říci, co vlastně chce u maturit zkoušet, jaký bude rozsah znalostí. Celé této atrakci navíc předcházela populární veselohra "Rámcové vzdělávací programy, aneb učte si, milé školy, co chcete".
Boha jeho! Já to ty studenty naučím, jen mi jasně řekněte, co je to mám vlastně učit. Mají znát katolické spisovatele počátku dvacátého století? Mají umět rozeznat daktyl od jambu? Konstruovat trojúhelníky? Řešit goniometrické rovnice? Vyberte si, ale řekněte to jasně.
Za čtrnáct let nebyl CERMAT schopen vydat zkušební testy, na kterých by si studenti (a jejich učitelé) mohli zkoušet, jaký styl uvažování od nich státní testy vyžadují. Nevíme do čeho jdeme, jak to bude vypadat, co se od nás bude čekat, tak jak se na to, proboha, máme připravit?
Poslední co mě napadlo v souvislosti s naléhavými titulky o kolapsu systému českého školství: Dvacet let trvání svobodného státu se tu vesele maturovalo s průměrným "odpadem" 12%. A pak příjde jeden test, ve kterém studenti neuspěli. Není na místě si položit taky otázku, jestli on ten test nebyl vytvořen od začátku špatně? Ale to se o projektu, který se "připravoval" čtrnáct let a stál už skoro miliardu (pozor, na české učitele nejsou v rozpočtu peníze) říká asi těžko.